Asi není třeba říkat, že uspět na současném trhu není zrovna jednoduché. Je to tvrdé prostředí, ve kterém uspějí jen ti, kteří mají ostré lokty, dobrý podnikatelský plán a také trochu toho štěstí. Cílem totiž je přetáhnout co nejvíce zákazníků od konkurence. A to prakticky jakýmikoliv prostředky, včetně těch, které už jsou na hraně zákona a mohou být považovány za nečestné.
Pravdou je, že ty nejextrémnější praktiky koriguje zákon, nebo měl by. Sem patří například klamání zákazníků či očerňování konkurence. Avšak vzhledem k tomu, že je každý podnikatel chce uspět za každou cenu, je tento zákon někdy i překračován.
Není tedy divu, že je spousta firem, které se nakonec neprosadí a zkrachují. To platí zvláště dnes, v době pandemie, kdy většina oborů nemá ani zdaleka tolik zákazníků, jako jindy, s výjimkou například potravinářství (neboť jíst se zkrátka musí).
Avšak aby mohla jakákoliv firma vůbec začít fungovat, potřebuje nejprve základní kapitál, za který nakoupí stroje, materiál a také na mzdy zaměstnancům po prvních pár měsíců. Problém ale nastane, když si majitel na tento účel peníze půjčí, a jeho firma se neprosadí. Jak má být schopen splatit své dluhy?
Řešením zde může být insolvence firmy. Prochází jí prakticky veškeré krachující podniky, i když výjimky se najdou. Znamená to, že podnik zkrátka není schopen dostát svým závazkům. Proto je zabaven a prodán jeho movitý majetek, a výtěžek je použit na splacení právě těchto dluhů.
Zdálo by se, že to je ideální řešení prakticky pro každý podnik. Přesto se k němu podnikatelé uchylovat příliš nechtějí. Proč? Jednoduše proto, že tak nedostanou žádné peníze z prodeje firmy. Výhodnější je, pokud mají dluhy tak nízké, že je z prodeje zvládnou splatit, a ještě jim něco zbude. Pokud jich však mají příliš, že to ani částka z prodeje nepokryje, pak je insolvence prakticky jediným možným řešením. A měli bychom přemýšlet, zda nám to podnikání stálo za to.