Jak vybrat správný hudební nástroj?

Náš trh je zahlcen různými plastovými hračkami, které mají v dětech údajně vzbuzovat touhu hrát na nástroj, ale většinou se jedná o směšné napodobeniny, které neladí, a často jsou vyrobeny ze škodlivých materiálů. Takovéto „nástroje“ dle mého dítě časem přestanou bavit a od opravdového hraní je spíše odradí.
Vždy je dobré zjistit, zda má dítě hudební sluch a smysl pro rytmus. Stačí zaskočit do nejbližší hudební školy. Ovšem i v případě, že nemá, je možno tyto schopnosti víceméně zlepšovat a zdokonalovat. V tom případě je nejvhodnější zobcová flétna, případně klavír, tedy pro začátek samozřejmě vybereme nějakou malou elektronickou variantu.
dívka s flétnou
ALE POZOR! NAKUPUJTE VŽDY S NĚJAKÝM MUZIKANTEM, ABYSTE MĚLI JISTOTU, ŽE NÁSTROJ LADÍ.
Až se dítě naučí základy na některý z těchto jednoduchých nástrojů, pak teprve plníme přání typu „já bych chtěl hrát na kytaru, bicí, trubku a podobně“. I foukací harmonika je dobrá hračka pro začátek, navíc je možno vozit ji sebou všude. V knihkupectví i na internetu seženete velké množství škol a příruček, ale volte raději osobní nákup, knihu prolistujte, a představte si, jak by bavila vás. Poraďte se s odborníky.
klasická kytara
Housle a další smyčcové nástroje jsou opravdu velice náročné.
Při výběru nástroje je třeba brát v potaz i to, že máme sousedy, a naše vlastní nervy taky nevydrží všechno. Pozor na to. Jakmile vidíme, že to dítě opravdu baví a věnuje se hraní samo od sebe, je vhodné mu najít učitele, nebo poslat do „lidušky“. Nikdy není dobré ho k něčemu násilně nutit, vhodnější je spíš forma, ukaž mi, co teď děláte, zahraj mi písničku. A poslouchat. A chválit. A když je to fakt příšerné, nebojte se to říct, ale opravdu opatrně. Chlácholit, utěšovat, povzbuzovat.
Trpělivost a osobní podpora je velice, ale opravdu velice důležitá.
Tento článek je směrovaný spíše na děti, ale nenechte se mýlit.
UČIT SEHRÁT NA HUDEBNÍ NÁSTROJ MŮŽE KDOKOLI A KDYKOLI. NIKDY NENÍ POZDĚ.