Historie Matějské pouti

V dnešní době je Matějská pouť už jen zábavná akce s mnoha pouťovými atrakcemi, která se koná v areálu Výstaviště v Praze – Holešovicích. Vždy začíná v den svátku sv. Matěje, tedy 24. února.
dřevěný kůň kolotoče
První písemný záznam o konání Matějské pouti je už z roku 1595, kdy se konala pouť ke kostelu sv. Matěje a papež Klement VIII. vyhlásil plnomocné odpustky pro poutníky do tohoto kostela. Kromě roku, kdy proběhla bitva na Bílé hoře (1620), se u nás rozvíjela tradice této velké svatomatějské pouti. Na oblíbenosti jí přidávalo také to, že je to první jarní pouť v Praze. Křížová cesta pouti tenkrát začínala poblíž dnešní stanice Hradčanská. Během let se začal proměňovat charakter pouti od náboženského k zábavnímu, což vedlo ke zvýšení počtu zájemců a návštěvníků. Už tedy nestačil prostor před farou kostela a stánky s pouťovými atrakcemi se postupně přesunuly do prostor dnešního Vítězného náměstí. V dobách první republiky pouť navštěvovalo asi čtvrt milionu účastníků. Později začalo ČVUT v Dejvicích stavět další budovy a pouť byla tedy v roce 1960 přesunuta na Letnou, poté do Modřan a Břevnova a od roku 1964 se pravidelně koná na Výstavišti, kde rok od roku nabývá stále větších rozměrů. Od devadesátých let pouť každoročně navštěvovalo k jednomu milionu lidí. Pouze v posledních letech počet návštěvníků klesl na nějakých 700 tisíc lidí.
zábava na kolotoči
Dnes se svatomatějská pouť v kostele sv. Matěje slaví 14. května, podle liturgického kalendáře, kde se svátek Matěje posunul, koná se tedy v jiném termínu, než zábavní část pouti na Výstavišti.
Během šedesátých let se organizace Matějské pouti chopil Václav Kočka starší, který je také momentálně asistentem ředitele firmy Incheba Praha, která má areál Výstaviště od města Prahy v pronájmu. Momentálně Matějskou pouť provozuje společnost Kočka s.r.o., jejímž jednatelem je Václav Kočka mladší.

Lom Velká Amerika

Souhrn velkých vápencových lomů nazývaných český Grand Canyon, leží nedaleko obce Karlštejn.  Tyto lomy se staly po skončení těžby vápence v 60. letech 20. století, jedním nejpátravějším místem českých trampů a turistů.  Nejznámější a taky nevětší lom se jmenuje Velká Amerika. Tento lom sousedí s dalšími lomy. Jsou to lomy Mexiko, Kanada a trochu dál leží Malá Amerika. Lom Velká Amerika je dlouhý přibližně 760 metrů a široký je 160 metrů, hloubka lomu je 80 metrů a hloubka jezírka je 20 metrů.

Pohled na jezero

Vápencové peklo Modřina, tak se dříve lom Amerika jmenoval, jelikož zde byl nejhorší pracovní tábor, kdy se komunisté zbavovali politických vězňů. Až od roku 2000, byla udělána turistická stezka. Velkou Ameriku můžeme znát z mnoha filmů a pohádek, mezi nejznámější patří Limonádový Joe.

Samostatný lom Velká Amerika je nepřístupný a také jeho uzamčený tunel, ale jeho půvab můžeme sledovat ze žluté turistické značky. Tato značka severozápadně lom obchází a na této trase můžeme lom, ještě obdivovat ze dvou vyhlídek. Pokud bychom šli stále po žluté značce, došli bychom ještě k lomu politických vězňů, dále k lomu Mexiko a k lomu Kanada. Mnoho lidí stejnak zákaz vstupu do lomu porušují a slaňují se po skalách dolů, není divu, že zde vyhaslo mnoho životů. Jestli by se vám chtělo, můžete po krásné procházce, také navštívit jeden z nejkrásnějších hradů v České republice a to hrad Karlštejn.
Lom Amerika

Co se týče lomu Velká Amerika, váže se k němu pověst. Je to pověst o Hansi Hagenovi, který je nacistickým vojákem, jenž se v lomu po ukončení 2. světové války ukryl. Prý se náhle objeví a za malou chvilku zas zmizí. Někdy okrade spící trempy o jídlo, nebo je vraždí. V jedné štole je traverza s gongem, kdo na ní třikrát zabouchá a zakřičí „ Hagene – vem si mě“ musí se na onen místo do roka vrátit, jinak umře.

Právě český Grand Canyon stojí za to si ho celý prohlédnout a nechat se okouzlit jeho krásou a prozkoumat jeho tajemství.